Motto: Úspěch je směsicí tvrdé práce a velkých snů. (Lee Iacocca)
Dnes je Pondělí, 26.Únor 2018
ijournal.cz

Představení In-situ projektů ZOO PRAHA

red Zdroj: ZOO Praha 10.2.2018 Fauna a Flora, Veřejné projekty

Zoo Praha se dlouhodobě věnuje ochraně ohrožených druhů zvířat v místech jejich přirozeného výskytu. In-situ projekty pražské zoo pomáhají na mnoha místech světa. Mezi nejznámější aktivity patří návrat koní Převalského do Mongolska, ochrana goril nížinných v Africe a záchrana gaviálů v Indii. Nicméně Zoo Praha pomáhá s realizací záchranných projektů i jinde ve světě a v České republice.

autobus

Navrácení koní Převalského do původní domoviny

In-situ projekt Návrat divokých koní lze považovat za nejdůležitější aktivitu Zoo Praha, která pomáhá vracet koně Převalského do jeho původní oblasti výskytu. Kůň Převalského je v současnosti jediným žijícím druhem divokého koně. 

Naposledy byl ve volné přírodě viděn v roce 1969, následně byl ke spatření pouze v chovech v lidské péči. Byly to právě záchranné chovy v zoologických zahradách a v jiných chovatelských zařízeních, jež se zasloužily o návrat do jeho vlasti. Zoo Praha vede od roku 1959 jeho celosvětovou plemennou knihu a má mimořádnou zásluhu na zachování tohoto druhu. Navíc od roku 2011 každoročně organizuje ve spolupráci s mnoha partnery transporty koní Převalského zpět do země jejich předků. Za sedm let, kdy pražská zoologická zahrada ve spolupráci s Armádou ČR uskutečňuje vlastní převozy „převaláků“, jich z Česka do Mongolska dovezla prozatím sedmadvacet. První transport mířil do Chomiin talu, následně již armádní speciály létaly do Tachin talu, jež leží v Přísně chráněné oblasti Gobi B, kam koně přepravujeme ve spolupráci s Mezinárodní skupinou na ochranu koní Převalského (International Takhi-Group​, ITG). Tam byli v roce 2016 navíc dopraveni čtyři koně vnitrostátním transportem přímo v Mongolsku – z oblasti Chustaj nurú.

Aktivity Zoo Praha se v Mongolsku v rámci projektu Návrat divokých koní neomezují jen na transporty, ale spolu s dalšími organizacemi pomáhá pražská zoo i jinak. V roce 2013 byla zrekonstruována nemocnice ve vesnici Bij, která poskytuje ošetření asi 300 rodinám žijícím v této oblasti a také strážcům národního parku Gobi B. Též byla pro potřeby koní, ale i strážců, kteří o ně pečují, vybudována 140 metrů hluboká vrtaná studna s pitnou vodou. Založen tu byl ekoklub pro děti a dovezli jsme potřebné vybavení zlepšující pracovní podmínky místních ochránců přírody. To vše se podařilo díky velkým snům, odvaze a neobvyklé obětavosti lidí, kterým není osud koně Převalského lhostejný. Díky záchranným projektům nyní žije v přírodě více než 700 koní, z toho přibližně 200 v Přísně chráněné oblasti Gobi B.

1_MG_3061_export

Zoo Praha pomáhá ve střední Africe

Ochrana goril nížinných ve střední Africe je jedním ze stěžejních in-situ projektů pražské zoologické zahrady. Toulavý autobus má pomoci zlepšit přístup mladé generace k ochraně přírody a ohrožených druhů, zejména goril nížinných v Kamerunu, konkrétně v oblasti Biosférické rezervace Dja.

Toulavý autobus nyní převáží děti žijící v okolí kamerunské pralesní rezervace Dja do záchranné stanice pro primáty v Méfou nebo do zoologické zahrady Mvogt-Betsi, v minulosti mířil i do záchranné stanice v Limbe. Tam se děti účastní vzdělávacích programů, seznamují se s divokými zvířaty a zjišťují, že gorily a ostatní zvířata nejsou jen bushmeat (tedy „maso na talíři“) nebo snadný zdroj obživy pro pytláky, ale hlavně nesmírně zajímaví a inteligentní tvorové.

1_ONL1549 01

První cestující se Toulavým autobusem přepravili v lednu 2013 a během dalších 51 jízd dovezl do záchranných center přes 900 dětí a více než 160 rodičů a učitelů z 53 vesnic. Najel přitom desetitisíce kilometrů po asfaltových cestách i v náročném nezpevněném terénu. Pro zachování bezpečnosti bude proto v letošním roce dopraven za podpory Zoo Praha a Magistrátu hl. m. Prahy autobus nový.

Pražská zoo také podporuje strážce Biosférické rezervace Dja, kteří dohlížejí na dodržování zákonů, prostřednictvím materiální a technické podpory. Zároveň se snaží změnit přístup obyvatel pralesních oblastí k přírodě a zvýšit jejich povědomí o důležitosti její ochrany. Strážci byli vybaveni botami, stany, vařiči a dalším materiálem. Poskytnuty jim byly také satelitní telefony, fotoaparáty a notebooky.

V rámci snahy o osvětu nutnosti ochrany přírody místních obyvatel byl v roce 2013 také založen tzv. Ekoklub přátel Dja v kamerunské obci Somalomo při hranici rezervace Dja. Jeho cílem je pracovat s místními mladými lidmi na projektech zaměřených na ochranu životního

prostředí. Členové klubu například ostatním vysvětlují, proč je dobré nejíst maso pralesních zvířat a čím se dá nahradit. Ve snaze poskytnout místním lidem nový zdroj příjmu a současně i alternativu k bushmeatu byl také v Somalomu v srpnu 2013 založen chov řekomyší a podporuje se výsadba užitkových stromů.

V Africe se Zoo Praha prostřednictvím aktivit Toulavého autobusu zasazuje mimo jiné i o ochranu luskounů. Tito bizarní savci, živící se hlavně mravenci a termity, mají tělo kryté velkými rohovitými šupinami. A právě šupiny se jim v poslední době staly osudnými. Uvádí se, že každých pět minut je zabit jeden luskoun a že jde o nejčastěji obchodovaná divoká zvířata. V jihovýchodní Asii jim připisují zázračnou moc v tradiční medicíně. Asijští luskouni jsou již téměř vyhubeni, takže nyní se loví hlavně zástupci afrických luskounů a po tisících zásobují tamní trh. Pokud se nepodaří zastavit zabíjení luskounů, hrozí jim vyhubení.

Zoo Praha připravuje ve spolupráci s Univerzitou v Douale a správou národního parku Campo Ma’an, který leží v jihozápadním cípu Kamerunu na samých hranicích s Rovníkovou Guineou, výzkum a monitoring populace afrických druhů luskounů v oblasti s přesahem do mapování ilegálního lovu a obchodu. Získaná data pomohou nejen poznat detailně život těchto kriticky ohrožených savců, ale budou dále sloužit jako podklad pro realizaci aktivních kroků k jejich záchraně, například k vybudování záchranné stanice.

Gaviál indický – výjimečný krokodýl

Pražská zoo pomáhá s ochranou poslední životaschopné populace gaviála indického na řece Čambal. Gaviál indický  je kriticky ohrožený a jedinečný krokodýl mimořádné ochranářské hodnoty. Jedná se o vůbec nejvzácnějšího velkého živočicha indického subkontinentu a někteří Indové ho dokonce považují za posvátného.

Gaviál je vývojově unikátním krokodýlem, který se v řadě rysů liší od svých příbuzných. S maximální délkou přes šest metrů patří k největším, přesto jsou jeho výlučnou potravou ryby, které loví výrazně pinzetovitě protaženými čelistmi. Je skvělým plavcem, ale na souši je ze všech krokodýlů nejméně obratný.

V povodí velkých řek na severu indického subkontinentu žilo ve 40. letech 20. století odhadem až 10 000 dospělých jedinců. Dnes jejich celkový počet na řece Čambal (kde žije drtivá většina jedinců tohoto druhu) dosahuje čísla kolem 480, z toho je jen asi 72 dospělých samců. Jedním z hlavních problémů je zábor a přeměna životního prostředí, znečištění řek, stavba přehrad a intenzivní rybolov. Velký problém představuje také nelegální těžba písku, která gaviálům ničí vhodná kladiště.

V minulých letech podpořila pražská zoo záchranné operace organizace na ochranu gaviála (Gharial Conservation Alliance, GCA) např. nákupem vybavení (včetně motorového člunu), s pomocí kterého mohou gaviálí hlídky účinněji dohlížet na dění na řece. V místech, která se dříve stávala místy ilegálního sběru vajec, se tak dnes líhnou desítky mláďat gaviálů. Zoo Praha také dlouhodobě spolufinancuje sledování gaviálů pomocí vysílaček, jež přineslo cenné údaje o způsobu života těchto krokodýlů. Do té doby nebyl známý například fakt, že někteří jedinci dvakrát ročně migrují několik set kilometrů.

Velké úsilí je věnováno rovněž osvětě mezi vesničany bydlícími v oblastech, kde gaviálové žijí. Vzdělávací aktivity realizované organizací GCA pražská zoo nejen finančně podporuje, ale navíc sama produkovala naučné materiály v podobě omalovánek pro místní děti.

1_MC__MG_1072_export
Kriticky ohrožený dravec

Sup mrchožravý je nejmenší ze čtyř druhů supů, které žijí i v Evropě, a zároveň mu náleží smutné prvenství druhu nejohroženějšího. Zoo Praha proto podporuje projekt na pomoc supům v jejich jihoevropské domovině. Balkánská populace supů mrchožravých je na Červeném seznamu IUCN řazena do kategorie „kriticky ohrožený“, přitom právě z Balkánu vede jedna ze dvou hlavních tahových cest supů.

Třetina celé balkánské populace – tedy necelých 30 dospělých párů – žije v Bulharsku. Právě s bulharskou ochranářskou organizací Green Balkans proto Zoo Praha od roku 2013 rozvíjí projekt, jehož dlouhodobým cílem je zastavit úbytek supů v přírodě a navrátit jedince vylíhnuté v lidské péči do balkánské přírody. Jednou z nutných podmínek k dosažení této mety je úspěšně rozmnožovat supy v chovatelských institucích, aby byl zajištěn dostatek mladých jedinců vhodných k vypuštění. Do vypouštění odchovaných supů se aktivně zapojuje i pražská zoo, která zároveň tento program koordinuje.

V první etapě projektu proto Zoo Praha finančně pomohla organizaci Green Balkans s výstavbou chovných a seznamovacích voliér pro supy. Následovala realizace stavby krmného místa a také vypuštění tří supů v severním Bulharsku. V roce 2017 pražská zoo za pomoci sponzora zajistila finanční prostředky na zakoupení SUV vozu, který ochráncům zajistí snazší dostupnost vzdálených míst v málo přístupném terénu. Zoo Praha v současnosti rovněž obstarává rozšíření chovu supů mrchožravých do dalších zoologických zahrad. Pod jejím vedením jsou do partnerských zoo umisťováni také trvale hendikepovaní supi z přírody, kteří se vinou svého zranění již nemohou vrátit. V zoologických zahradách se stávají cennou posilou chovu.

Zoo Praha odchovala za posledních deset let nejvíce mláďat supů mrchožravých v Evropě, vede pro supy evropskou plemennou knihu a záchovný program (EEP). Je také členem dozorčí rady Nadace na ochranu supů (Vulture Conservation Foundation, VCF), která usiluje o ochranu všech čtyř evropských druhů supů. Tato nadace mimo jiné šíří osvětu v evropských zemích, kde supi žijí, s cílem zastavit používání otrávených návnad.


Sajga mongolská, zvíře z jiné doby

Aktivity pražské zoo na ochranu ohrožených druhů se v Mongolsku vedle koně Převalského rozšířily i na sajgu mongolskou. Ta je kriticky ohrožená a její situaci ještě zhoršila loňská epidemie moru malých přežvýkavců. Je také pronásledována pytláky, kteří rohy samců prodávají do Číny pro využití v tamní tradiční medicíně. Na západě země tak přežívá méně než pět tisíc jedinců. Třebaže sajgy mají neuvěřitelnou schopnost se rychle rozmnožit, jsou programy na jejich ochranu více než na místě. Zoo Praha proto financovala nákup deseti telemetrických obojků určených pro monitoring jejich pohybu.

Sajga mongolská je středně velká příbuzná antilop a k jejím typickým znakům patří široké, daleko od sebe posazené nozdry, které jsou prodloužené a namířené dolů. Ty v létě slouží jako prachový filtr, zatímco v zimě se v nich ohřívá ledový vzduch. Tento poddruh sajgy je přitom ještě mnohem vzácnější než známější sajga tatarská, která žije v Kazachstánu a v ruské Kalmýkii.

Díky satelitnímu sledování bude možné detailně monitorovat pohyb sajg a zjistit podrobnosti o životě těchto ohrožených kopytníků, např. vysledovat jejich migrační trasy a pastviny nebo rozložení jednotlivých populací. Takto získaná data pomohou nejenom lépe poznat život těchto pozoruhodných zvířat, ale také přispějí k tomu, aby bylo možné účinněji čelit jejich postižení nákazami, které se na ně přenášejí z domácích ovcí a koz.

Pomáháme divokým velbloudům v Gobi A

Jihovýchodně od Přísně chráněné oblasti Gobi B, kam směřují transporty koní Převalského, leží Přísně chráněná oblast Velká Gobi A, jedna z největších v Mongolsku. Zde žijí ohrožené populace divokých velbloudů.

Mimořádně vzácných divokých velbloudů žije v této oblasti podle hrubých odhadů pouhých 350 až 500 kusů. Jsou to nesmírně plašší tvorové, které od předka zdomácnělých velbloudů dělí více než 700 000 let samostatného vývoje.

Jedinečná Gobi A a její fauna si zaslouží pozornost i ochranu. V rámci ochranářských aktivit se proto Zoo Praha bude zaměřovat na podporu a pomoc i v této oblasti Mongolska. Jako první příspěvek předali vloni pracovníci Zoo Praha místním ochráncům nově zakoupený motocykl.

Zachraňme laoše!

Tento savec, kterému v Laosu místní lidé říkají kha-nyou [kaňu], byl objeven náhodou před dvaceti lety, a to britským zoologem Robem Timminsem na laoském tržišti s masem. Česky je označován jako laoš, ale bývá označován i jako kočičí krysa, krysoveverka nebo laoská skalní krysa – odborně je to druh Laonastes aenigmamus. Vědecky byl popsán až v roce 1996 a poprvé se ho podařilo vyfotografovat o deset let později.

Objev laoše se stal zoologickou senzací. Neznámý druh byl dokonce zařazen do nové čeledi, k čemuž dochází jen naprosto výjimečně. Posléze se navíc ukázalo, že velmi podobní hlodavci jsou popsáni z paleontologických nálezů; předpokládalo se ovšem, že vyhynuli zhruba před 11 miliony let. O skupině těchto živočichů se toho ví velmi málo. Například průběh rozmnožování je i pro vědce stále velkou neznámou. Zástupci Zoo Praha se proto na základě podnětu instituce EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) společně s týmem ze Zoo Wrocław vypravili do Laosu, kde mimo jiné došli k závěru, že je třeba se pokusit o založení chovu laoše v lidské péči.

Zvířata čelí nejen ohrožení intenzivním lovem, kvůli rychle stoupající hustotě osídlení také ubývá jejich přirozeného prostředí. Ve svém důsledku by tento stav mohl vést k tomu, že budou laoši brzo kriticky ohrožení, ne-li vyhubeni. Situace laoše je podle všeho mnohem horší, než kdo v Evropě předpokládal. Proto se Zoo Praha rozhodla udělat jeden z prvních kroků na dlouhé cestě k lepší ochraně tohoto tajemného tvora. A snad i k tomu, abychom ho časem mohli ukázat návštěvníkům našich zoologických zahrad.

Zoo Praha pomáhá jihoasijským pěvcům

Cílem tohoto projektu je ochrana ohrožených pěvců jižní Asie v čele s kraskou krátkoocasou jávskou. Ta patří mezi nejvzácnější a nejohroženější ptáky světa. V rámci mezinárodního chovného programu jich žije v lidské péči pouhých 36, v přírodě se jejich počty odhadují maximálně na 250, možná dokonce méně než 100 jedinců.

V chovné stanici v Cikananze (Cikananga Conservation Breeding Centre, CCBC) na Jávě byl založen chovný program krasek krátkoocasých v roce 2011. V současné době tam žije sedmnáct jedinců. Dalších méně než dvacet krasek se nachází v evropských zoologických zahradách, přičemž pražská zoo nyní chová pět exemplářů. Od října roku 2010 do března 2011 působil na Jávě odborný pracovník Zoo Praha, který pomohl místním chovatelům osvojit si dovednosti v chovu pěvců. Pražská zoo však přispívá CCBC také finančně. Finanční podpora je potřebná na pokrytí nákladů na chov ohrožených druhů ptáků – především krasek, sojkovců dvoubarvých a rezavočelých a špačků černokřídlých. S tím souvisí chov a držba krmného hmyzu a hlodavců, obnova vybavení chovných voliér a úpravy hnízdních míst.

Sojkovci modrotemennému hrozí vyhubení

Dalším in-situ projektem pražské zoo zaměřeným na ptactvo je ochrana poslední populace sojkovce modrotemenného v Číně, která má zabránit vyhynutí celého druhu. Poslední ptáci žijí v provincii Jiangxi a je jich pouze 650. Díky místní ochranářské organizaci (Forestry Bureau of Wuyuan County, FBWC) a pravidelnému monitoringu lokality v posledních třech letech toto číslo již neklesá.

Sojkovci modrotemenní žijí ve velmi silném sociálním společenství, takže v případě pytláctví je výrazně ohrožena celá populace dané lokality, a proto je místní ochrana nejdůležitějším bodem ochrany celého druhu. Zoo Praha se aktivně podílí i na ochraně ex-situ svými pravidelnými odchovy. Současná celosvětová populace v lidské péči čítá přibližně 150 jedinců.

 

Saola – kriticky ohrožený kopytník

Saola je nyní jedním z nejvíce ohrožených velkých savců na světě, i proto je potřeba vynaložit mimořádné úsilí, aby se tento druh podařilo zachránit. V roce 2006 byla vytvořena skupina na ochranu saoly (Saola Working Group, SWG), jejímž cílem je záchrana zvířat v přírodě v Laosu a Vietnamu, a také vytvoření životaschopné populace v lidské péči, což má pomoci zajistit přežití a zachování tohoto kriticky ohroženého druhu. Skupina SWG aktivně spolupracuje se zoologickými zahradami po celém světě, počítaje v to i Zoo Praha, které jí poskytují finanční i technickou podporu pro její práci, včetně příprav na vybudování záchranné stanice ve Vietnamu pro případný budoucí chov saoly. Organizace SWG má 34 členů a 10 z nich jsou zástupci zoo z celého světa.

Návrat syslů do Trojské kotliny

Ještě v první polovině 20. století byl sysel obecný vnímán jako polní škůdce, dnes je však v České republice přísně chráněn. Během několika desítek let se z něj totiž stal kriticky ohrožený druh naší přírody. Ztráta přirozeného prostředí, zánik pastvy a změna způsobu kosení travnatých ploch i přímé pronásledování – to vše vedlo k tomu, že syslů během minulého století dramaticky ubylo. Na začátku tisíciletí se hovořilo o 25 přežívajících koloniích a zhruba o 2 500–3 000 posledních syslech v ČR. Stav zůstává i dnes stále vážný, i když početnost syslů je díky důsledné ochraně o něco příznivější – sčítání v roce 2014 skončilo číslem 4 100 až 4 800 jedinců. Při dalším kontrolním sčítání v roce 2017 bylo již syslů zhruba 5 600 na 37 lokalitách, trend vývoje je tedy pozitivní.

Do záchranného programu pro sysly se zapojila i Zoo Praha. V roce 2006 byla vybudována voliéru o rozloze cca 130 metrů čtverečních na svahu pod Sklenářkou (za výběhem žiraf), kde se syslové ještě v šedesátých letech běžně vyskytovali. V témže roce byla do voliéry vypuštěna první „testovací“ čtveřice, kterou v roce 2007 následovalo dalších 23 syslů, vesměs odchycených z prosperující kolonie v Letňanech. Již v roce 2008 se sysli začali množit a do roku 2010 se ve voliéře vytvořila stabilní kolonie. O dva roky později tak byli sysli poprvé vypuštěni na travnatý svah pod Sklenářkou, kde ovce spásáním udržují krátký travnatý porost.

Aby měla pražská zoo přehled, jak se zde syslům daří, rok co rok probíhá monitorování formou kontrolních odchytů. O úspěšnosti programu vypovídá také to, že dnes již syslové nežijí pouze ve voliéře pod Sklenářkou (do které mají stále přístup) a v blízkém okolí, ale v roce 2015 se poprvé objevili také na dalších volných plochách – ve výběhu afrických kopytníků a v chovatelském zázemí u seníku mezi expozicemi Severský les a silnicí do Podhoří.

Hadí klenot z Troje

Zoologická zahrada je unikátní nejen z hlediska chovaných exotických zvířat, ale i z hlediska přírodního prostředí, které obývá mnoho ohrožených volně žijících zvířat. Jedním z těchto druhů je i užovka podplamatá, která v areálu zoologické zahrady zimuje. V ČR je chráněna jako kriticky ohrožený druh.

Lovecká teritoria užovek podplamatých žijících v zoo sice leží pod svahem na břehu řeky či mlýnského náhonu, ale na suchém kamenitém svahu kolem Zakázanky a Geostezky, kde také zimují, tráví většinu života. K vodě se vydávají v průběhu dubna, zpátky na svahu se první nedočkavé samičky objeví již začátkem srpna. V těchto obdobích hadi migrují i přes návštěvnické cesty v areálu zoo.

Zoo Praha dlouhodobě sleduje početnost trojské populace, jež je na území Čech jednou z nejzdravějších a nejcennějších. Také se intenzivně zasazuje o její ochranu a osvětu návštěvníků. Zásadní je zachovat a udržovat rozsáhlé plochy zimovišť a omezit nebezpečí, která hadům přináší každoroční migrace přes cyklostezku u řeky.

Ještěrky v Troji obnovují svou populaci

Při založení zoo byla výrazně zbarvená ještěrka zelená běžným obyvatelem celého jižního svahu až k hlavnímu vchodu. V průběhu 60. let se však stáhla až do nejzazšího cípu zoo a její populace se snížila na kritickou mez. Příčinou bylo zarůstání svahu akátem bílým, pod nímž neroste vegetace. Zastíněný prostor neposkytuje ještěrkám ani možnost oslunění ani dostatek potravy. Revitalizace svahu však vedla k tomu, že ještěrka zelená již vytváří stabilní a perspektivní populaci.

 

Děkujeme za Vaši pomoc!

Na in-situ projekty získává Zoo Praha prostředky z několika zdrojů. Každou návštěvou pražské zoo přispívá veřejnost (za podpory Magistrátu hl. m. Prahy) dvěma korunami ze vstupného, jež putují na sbírkové konto „Pomáháme jim přežít“ (č. ú.: 43–6804660247/0100). Na zmíněné konto lze přispět i jednorázovými finančními dary nebo nákupem suvenýrů s motivy našich záchranných projektů.

Na tento účet jsou také připisovány prostředky získané prodejem speciálních jídel v restauracích v areálu Zoo Praha. Každou zakoupenou porcí přispívají návštěvníci 15 Kč na podporu projektů in-situ.

Zoo Praha též využívá systém DMS, čili dárcovských SMS zpráv. Cena jednorázové DMS je 30, 60 nebo 90 Kč, na projekt pak putuje částka 29, 59 nebo 89 Kč. Zájemci mohou využít také variantu trvalého příkazu (každý měsíc se zvolená částka automaticky zašle na konto Zoo Praha), a to na všechny uvedené částky. Tvar SMS zprávy je DMS OHROZENEDRUHY XX (XX = zvolená částka) a zasílá se na číslo 87 777.

Nově se do záchrany ohrožených druhů zapojila i společnost ALIMPEX FOOD, a. s. Ta věnuje z každého prodaného kelímku dezertu pro děti KRAJANKA ZOO 0,10 Kč na podporu ochrany přirozeného domova příslušného druhu. Pochoutka je prodávána ve třech variantách – s designem koně Převalského, gorily nížinné a gaviála indického.

Od srpna 2017 jsou v areálu pražské zoologické zahrady umístěny unikátní platební kiosky s dotykovou obrazovkou, které vznikly ve spolupráci se společnostmi Mastercard a Ingenico. Návštěvníci si sami mohou zvolit, na který záchranný projekt jejich příspěvek poputuje (Návrat divokých koní, Toulavý autobus, ochrana gaviála indického či laoše). Kiosky mají integrovanou platební funkci – stačí jen pohodlně přiložit bezkontaktní platební kartu.

Na pomoc ohroženým druhům v jejich domovině přispívá jako dlouhodobý partner Zoo Praha každoročně i Komerční banka. Z jejich finanční podpory byl například financován nákup terénního vozu, který je klíčový pro ochranu supa mrchožravého na Balkáně. Významné finanční pomoci se Zoo Praha také dostalo od společnosti Kofola a. s., která vloni přispěla na vrtanou studnu v Mongolsku.

Další finance pro své projekty získává Zoo Praha pomocí dotací a spolupráce s vládními subjekty. Například Ministerstvo životního prostředí ČR podporuje realizaci transportu koní Převalského v rámci projektu Návrat divokých koní. Související socioekonomické aktivity v Mongolsku také výrazně podpořila Česká rozvojová agentura. Z poukázaných prostředků byly postaveny posty pro strážce Přísně chráněné oblasti Gobi B a seníky, založen ekoklub pro děti a především zrekonstruována nemocnice ve vesnici Bij. Nezanedbatelná podpora byla poskytnuta také ze strany Ministerstva zahraničních věcí, a to prostřednictvím vládních fondů zahraniční rozvojové pomoci (tzv. Malý lokální projekt), jež spolufinancoval např. realizaci vrtané studny v Mongolsku na základně Přísně chráněné oblasti Gobi B v Tachin talu.

Děkujeme, že nám pomáháte pomáhat!




Líbil se Vám článek? Sdílejte ho!

Autor

red

Zdroj: ZOO Praha