Karcinom z Merkelových buněk je agresivní forma rakoviny kůže, která má zpravidla podobu masově červeného až namodralého či nafialovělého tuhého nebolestivého uzlu. Často se vyskytuje na kůži obličeje, hlavy, krku, méně často na dolních končetinách či pažích, ale může se nacházet kdekoli na těle.
Četnost výskytu karcinomu z Merkelových buněk je v různých částech světa odlišná; databáze RARECARE uvádí pro Evropu četnost výskytu 0,13 případu na 100 000 osob v letech 1995 až 2002. „Ve skutečnosti se četnost výskytu karcinomu z Merkelových buněk v letech 1986 až 2001 ztrojnásobila. Je ale přibližně čtyřicetkrát méně častý než mnohem známější melanom, ale přitom je několikanásobně rizikovější,“ řekl prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, MBA, FCMA, přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze 10.
Muži bývají postiženi o něco častěji než ženy, nejčastěji ve věku 60 až 80 let, a většinou se jedná o osoby se světlou barvou kůže.
Riziko vzniku karcinomu z Merkelových buněk zvyšuje dlouhodobá expozice ultrafialovému záření a narušená funkce imunitního systému, která může souviset s vyšším věkem, některými onemocněními nebo podáváním imunosupresivních léků.
„U 80 procent karcinomů z Merkelových buněk byla zjištěna přítomnost lidského viru nazvaného Merkelův polyomavirus“, připomněl prof. MUDr. Aleš Ryška, PhD, přednosta Fingerlandova ústavu patologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Karcinomy z Merkelových buněk mohou být vyléčitelné, pokud jsou zjištěny a léčeny v časném stadiu. Primární léčba se provádí chirurgicky nebo radioterapií. Toto onemocnění je však agresivní a rychle postupuje, zároveň existuje vysoká pravděpodobnost lokální nebo vzdálené recidivy, takže časná detekce a odstranění karcinomu jsou naprosto zásadní.
„U osob s karcinomem z Merkelových buněk, který je menší než 2 cm, bez metastáz do regionálních lymfatických uzlin se předpokládá přežití 76 procent pacientů v horizontu 5 let. U osob s karcinomem z Merkelových buněk, který metastazoval do jedné regionální lymfatické uzliny, se předpokládá přežití 50 procent pacientů v horizontu 5 let. Pokud karcinom metastazoval do více než jedné lymfatické uzliny, míra přežití je nižší,“ doplnil prof. Arenberger.
Při léčbě karcinomu z Merkelových buněk je nutno přihlížet ke stadiu onemocnění a celkovému zdravotnímu stavu a prospívání pacienta.
Diagnostika a léčba karcinomu z Merkelových buněk je velkou výzvou. Pacienti i lékaři mohou tyto nádory zpočátku zaměnit za nezhoubné léze; jednou z nejčastějších chybných diagnóz je cysta nebo folikulitida (zduření způsobené zanícenými vlasovými váčky). Je důležité si ale zároveň uvědomit, že karcinom z Merkelových buněk je mnohem vzácnější než nezhoubné léze.
Pokud je karcinom z Merkelových buněk diagnostikován v lokálním stadiu (stadia I až II), doporučuje se kompletní chirurgické odstranění primárního (původního) nádoru. Pokud po chirurgickém odstranění existuje vysoké riziko recidivy nebo rozšíření do lokálních lymfatických uzlin, lékař obvykle doporučí po odstranění lokálních lymfatických uzlin radioterapeutickou léčbu. Od ledna letošního roku je k dispozici pacientům, u nichž došlo k rozšíření karcinomu z Merkelových buněk na vzdálená místa, jako jsou plíce nebo játra, moderní terapie blokátory PD-1 (anti-PD-L1, avelumab). Chemoterapie se tu dnes používá až v dalších liniích.
Pro úspěšnou léčbu je ale naprosto nezbytné nechat si podezřelý projev vyšetřit dermatovenerologem, který provede nebo zajistí odstranění nádoru s mikroskopickým vyšetřením a v případě diagnózy Merkelova karcinomu neprodleně odešle nemocného do některého ze tří dermatoonkologických center (Dermatovenerologická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze 10, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 či Fakultní nemocnice Ostrava) nebo do dalších komplexních onkologických center.
