Jak se pod starostou houpala židle. Tak zní název nové knihy plné kreslených vtipů, kterou vydává v nakladatelství Alfa-Omega kreslíř Radek Machata. 2. září byla pokřtěna v holešovické pivnici Pivovaru Ferdinand, kde v rámci vernisáže je instalováno 38 průřezových obrázků kreslíře. Některé z nich se objeví v samotné knize.
Od samolepek až po vtipy s pivovarskou tematikou. Radek Machata pro benešovský pivovar kreslí už osm let, křest pivem tedy byla jasná volba. Knížka mapuje jeho dosavadní karikaturistickou činnost, najdete tu však nejen již publikovanou tvorbu, ale i – jak sám říká – „dokonce i novinky“.
Machata ve svých kresbách zachycuje každodenní okamžiky a laskavým humorem je komentuje – na stránkách jeho nové publikace se setkáte mimo jiné s doktory, politiky nebo třeba sportovci. „Některé situace vám budou povědomé, někdo si třeba vzpomene, že kdysi taky pracoval. Další, jak dříve pravidelně trefil domů, jiní si nevzpomenou na nic. A to je taky dobře,“ představuje novinku sám autor.
Inspiraci hledá v ulicích i lokálech. „Nejlepší humoristic
ké podhoubí se nalézá v pravé české hospodě, klasické putyce plné štamgastů, kde se denně probírají padouchové v politice, padouchové ve fotbale, padouchové prostě všude,“ rozplývá se. Pak už podle něj stačí jen štěstí a pamatovák, díky kterému si příběhy uloží v hlavě a později zaznamená na papír. K pobavení nejen vlastnímu, ale hlavně čtenářovu.
Zájemci si knihu mohli nechat od autora nechat podepsat i na pivovarských slavnostech, které se v sobotu 4. 9. konaly v Pivovaru Ferdinand. Radek Machata si totiž nikdy nenechá ujít příležitost vychutnat si skvělé pivo – a tak nechyběl právě ani na benešovských oslavách piva.
Radek Machata
Narozen v roce 1961 ve Slaném, žije v Praze. Jeden ze zakladatelů České unie karikaturistů a člen mezinárodní organizace karikaturistů FECO. Vystudoval Sdělovací a zabezpečovací techniku, jako výtvarný samouk se postupně začal prosazovat po roce 1989. Od malička obkresloval indiány z knížek. Postupně se prokreslil Kralupami, Teplicemi a Děčínem až do Prahy, kde vyměnil indiánskou tematiku za sport, politiku a sex. V dobách, kdy byl ještě po kresleném humoru hlad, spolupracoval s několika deníky, časopisy a firmami všeho druhu. Později přestoupil na jinou grafickou činnost, jako je fotografování, vytváření obalů na hudební CD, loga, motivy na trika, plakáty a další čmáranice.
Měl také pár výstav – vlastních i kolektivních. Za největší kreslicí úspěch považuje Cenu primátora města Ankary, získanou dvakrát. Také cenu na mezinárodní výtvarné akci Znojemský hrozen a čestné uznání z bienále v korejském Soulu. A taky možnost několikrát vystavovat v Pražské Malostranské besedě, magickém místě bigbítu a kresleného humoru. A záliby? Po celý život muzika, občas kolo, občas focení a hlavně Sparta.
