Češi stále častěji vyrážejí do exotických destinací, aniž by si uvědomovali zdravotní rizika, která je mohou na cestách potkat.Nejvýznamnějšímrizikem z řad exotických nákaz v typických turistických oblastech subtropů a tropů je horečka dengue, nejčastější nákaza importovaná do Česka. S oteplováním však už není jen výsadou vzdálených zemí, ale v teplém období dochází k místnímu přenosu už i v některých jižních částech Evropy. Klíčem k ochraně zdraví na cestách je informovanost a včasná prevence. Cestovní medicína pomáhá s individuálním posouzením rizik a doporučením očkování či dalších opatření, která mohou cestovatelům zachránit zdraví – a někdy i život. Na seznamu věcí, které udělat před odjezdem by neměla chybět návštěva centra cestovní medicíny.
Už téměř 1,5 milionu případů a z toho 400 úmrtí je od začátku letošního roku hlášeno v celkem 53 zemích a teritoriích na horečku dengue. Toto akutní virové onemocnění je čím dál častější v tropech a v subtropech s výjimkou suchých oblastí s minimem dešťových srážek, včetně řady populárních turistických oblastí, kam směřují i cestovatelé z Česka. Oblasti výskytu dengue ve světě se v posledních dekádách dramaticky rozšířily a tato nákaza se stala i nejčastěji importovanou exotickou nákazou do ČR.
Virem, který přenáší infikovaná samička komára rodu Aedes aegypti a Aedes albopictus (Komár tropický a tygrovaný), se může člověk nakazit opakovaně, virus se vyskytuje ve čtyřech typech, a každá další nákaza má horší průběh. Typicky se projevuje náhle vzniklou vysokou horečkou se silnými bolestmi celého těla – kloubů, svalů a hlavy. Hojně ji provází vyrážka, opakovaná nákaza může být provázena krvácením až šokem s ohrožením života pacienta.
Na území evropských zemí se trvalevyskytuje v zámořských teritoriích, aktuálně se šíří ve Francouzské Guyaně a na Réunionu, endemické jsou také ostrovy Martinik, Guadelope a také Madeira. V roce 2024 se přímo na území evropského kontinentu nakazilo více než 300 osob bez cesty do exotické oblasti, zejména v Itálii, Francii a Španělsku. S importovanými případy a občasným přenosem na svém území se potýkají i v USA, zejména na Floridě. Nejhorší situace v historii je momentálně v Argentině – především v severní subtropické oblasti a v Brazílii, kde letos očekávají až 4 miliony nakažených.Jako nechtěný suvenýr si ji však mohou přivézt i turisté z Afriky, a především z Asie. Jen na Filipínách se její výskyt v lednu letošního roku zvýšil o 40 % (více než 28 tis. případů) oproti loňskému lednu, v Thajsku to bylo více než 4 tis. případů (z toho 4 úmrtí) a v Singapuru více než 600 případů za první dva měsíce letošního roku.
Protože neexistuje žádná specifická léčba této nemoci, je nutné zaměřit se na její prevenci. K ní patří vedle důsledného používání kvalitního repelentu, moskytiér a sítí do oken také očkování, které je dostupné i u nás. „Vakcína proti dengue je určena pro osoby od čtyř let a očkuje se dvěma dávkami do ramene s odstupem tří měsíců. O toto očkování byl tak velký zájem, že v ČR došly její zásoby a několik měsíců jsme ji museli šetřit pro ty, kteří měli dostat druhou dávku. Teď už se situace zlepšila a znovu očkujeme i první dávky. Důležité je to zejména před delším pobytem, dále před cestou do oblasti, kde probíhá epidemie nebo v endemické oblasti sezóna dešťů, a především u těch, kteří dengue už jednou prodělali,“ popisuje situaci doc. MUDr. Rastislav Maďar, předseda Lékařské rady Center očkování a cestovní medicíny Aveniera vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. 
Není horečka jako horečka
Pomyslné druhé místo v žebříčku komáry přenosných virových exotických nemocí, které si mohou přivézt i čeští cestovatelé, obsazuje horečka chikungunya. I tuto nemoc přenášejí výše zmiňovaní komáři a projevuje se taktéž horečkou, bolestmi svalů, hlavy, vyrážkou nebo otoky a bolestmi kloubů. Ty však mohou být natolik silné, že mohou být až invalidizující a u nemocných mohou přetrvávat řadu měsíců.
„Od začátku letošního roku bylo ve světě hlášeno více než 80 tisíc případů této nemoci, 46 úmrtí v celkem 14 zemích a teritoriích,“ upozorňuje přední český epidemiolog a odborník na tropickou a cestovní medicínu doc. MUDr. Rastislav Maďar. Nejhorší situace je podle jeho slov momentálně v Latinské Americe a v regionu Indického oceánu. Jmenovitě jde například o ostrovy Réunion, který eviduje rozsáhlou epidemii, ale případy hlásí také nedaleký Mauricius a Mayotte a z Latinské Ameriky o Bolívii, Argentinu a Peru. Stovky případů se objevily i v Pákistánu a nemocné eviduje i africký Senegal.
„V USA je proti této nemoci registrována živá vakcína určená osobám od 18 let věku, ale v ČR se zatím nepoužívá,“ pokračuje doc. Rastislav Maďar. „V rámci prevence je proto důležité správné používání kvalitních repelentů, nošení vhodného oblečení a používání moskytiér,“ upozorňuje doc. Rastislav Maďar.
A co dalšího by cestovatelé neměli zanedbat?
Především by měli zvážit, zda nepatří do rizikové skupiny. „Do ní počítáme děti do dvou let věku, osoby starší 65 let, těhotné ženy, pacienty se závažnou chronickou nebo více chronickými nemocemi a osoby s poruchou imunity nebo silnou alergií,“ popisuje doc. Rastislav Maďar.
Ti všichni by měli cestovat do zahraničí s kvalitním pojištěním léčebných nákladů a do míst, kde je poblíž kvalitní zdravotnické zařízení vyššího typu, při cestě s dětmi včetně pediatrické intenzivní péče. Před dlouhodobějším pobytem by se měli informovat také o tom, jak kvalitní je místní zdravotnická péče. To se dá odhadnout například z porovnání místní novorozenecké, kojenecké a mateřské úmrtnosti, očekávané délky života či počtu lékařů na počet obyvatel s hodnotami, jaké máme u nás. „Pro rizikové pacienty je také o něco lepší letět charterovým letem z ČR než pravidelnou linkou přes velká mezinárodní letiště,“ upozorňuje lékař. Už v samotném letadle nám totiž hrozí nákaza respiračními infekcemi, které se přenášejí na vzdálenost kratší než dva metry. Mezi ně patří kromě chřipky také černý kašel, plané neštovice, spalničky, RS viry a další. I z těchto důvodů nejsou dlouhé lety letadlem, stejně jako dlouhé cesty jinou hromadnou dopravou, např. autobusy, vhodné pro děti mladší dvou let.
„Do šesti měsíců věku by děti ideálně neměly létat letadlem vůbec. Do dvou let věku by pak neměly cestovat do exotických oblastí. U dětí starších, pokud jsou zdravé a kompletně očkované to po zvážení všech okolností možné je. Vždy je však třeba mít na paměti, že dítě není malý dospělý a vyžaduje vyšší stupeň ochrany. Děti vyžadují hospitalizaci mnohem častěji než dospělí,i když jsou vystaveni stejným podmínkám,“ upozorňuje doc. Rastislav Maďar.
Na jaká očkování bychom tedy neměli zapomínat?
Chystáme-li se do ČR a po Evropě
Očkování proti virové hepatitidě (žloutence) typu A – očkuje se už od 1 roku věku.
Meningokokovým infekcím – hlavně děti, adolescenti a mladí dospělí do 25 let věku (ve stanovených kategoriích dětí a adolescentů hrazeno z veřejného zdravotního pojištění; očkování je možné i ve vyšším věku).
Černému kašli – zejména těhotné ženy ve 3. trimestru a lidé starší 60 let(očkování je však možné i u jiných věkových kategorií).
Pneumokokovým infekcím – především lidé starší 65 let a rizikoví pacienti (hrazeno z veřejného zdravotního pojištění).
Klíšťové encefalitidě – při pobytu v přírodě ve střední a na jihu severní části Evropy (Pobaltí, jižní Skandinávie), zejména lidé starší 50 let, kteří mají očkování plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
HPV infekcím – zejména u mladších osob. U dívek i chlapců při zahájení očkování od 11 do 15 let je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění (očkování je možné i u starších adolescentů a dospělých).
V případě cestování hromadnou dopravou – ověřit si imunitu proti planým neštovicím a spalničkám, v chladné části roku být očkován proti chřipce a rizikové osoby aktuální vakcínou proti covid-19.
Při cestě do rozvojových zemí
Být očkován proti virové hepatitidě A (A+B) a břišnímu tyfu. Ostatní očkování doporučí odborníci na cestovní medicínu cestovateli na místu podle individuálních rizikových faktorů. Může jít o očkování proti žluté zimnici, vzteklině,meningokokové infekci, choleře, japonské encefalitidě apod.
Zdravotní varování posledních dní (epidemie a jiné závažné notifikace ve světě)
Mpox (dříve známý jako opičí neštovice): V Indii (Uttarpradéš) byl hlášen případ importovaný ze Spojených arabských emirátů (přenos těsný tělesný kontakt a sexuální styk).
Žlutá zimnice: V Kolumbii, oblast Tolima, výskyt této nemoci (přenos komár – prevence očkování a repelent).
Virus Zika: V Burkině Faso, oblast Central Plateau, hlášený přenos infekce (přenos komár – prevence repelent a moskytiéra).
Vzteklina: Ve Vietnamu, provincie Gia.
„V České republice se vzteklina nevyskytuje. Očkování se zahajuje na našem území po rizikovém kontaktu s netopýrem kdekoliv v ČR a s neznámým (neočkovaným) zvířetem do 50 km od hranic s Polskem a Slovenskem,“ vysvětluje doc. Rastislav Maďar.
Zajímavé epidemie ve světě
Nákaza Evropanů cholerou v Etiopii: Po požití „svěcené vody“ ze studny Bermel Giorgis v Etiopii (příslušníci místní církve si v ní omývají tvář a konzumují ji s vírou v její léčivou moc) se cholerou nakazilo 7 osob z Evropy (4 z Velké Británie, 3 z Německa), přičemž u 4 osob se jednalo o nákazu multirezistentním kmenem Vibrio cholerae. V etiopské oblasti Amhara, ze které voda pocházela, probíhá epidemie cholery již od roku 2022 a do letošního roku bylo zaznamenáno více než 58 000 případů a více než 700 úmrtí.
Břišní tyfus v Argentině: Počet případů břišního tyfu v Ciudadela (okraj Buenos Aires) vzrostl na 15, z toho 6 osob bylo hospitalizováno a jedna z nakažených osob zemřela. Všichni nakažení pochází ze dvou sousedních budov a předpokládá se, že šíření souvisí s používáním společné vodní nádrže zásobované ze studny. V Argentině jde o první výskyt břišního tyfu po více než 20 letech.
Malárie v Peru: K polovině dubna 2025 bylo v této zemi hlášeno 8674 případů a 5 úmrtí. Během celého roku 2024 bylo zaznamenáno více než 33 000 případů a 10 úmrtí. K přenosu dochází hlavně v regionech deštného pralesa, kterými jsou Loreto, Amazonas a Ucayali. Odhaduje se, že místní zdravotnické služby odhalí pouze jednu ze čtyř infekcí.
Vzteklina v Thajsku: V letošním roce došlo již k 4 úmrtím, případy onemocnění se vyskytly v provincii Chonburi (přímořská oblast jihovýchodně od Bangkoku), Sisaket (východní Thajsko poblíž hranic s Kambodžou), Chachoengsao (východně od Bangkoku) a Nakhon Ratchasima (severovýchodně od Bangkoku). V Thajsku probíhá vyšetřování nákazy u zvířat, přičemž bylo potvrzeno už 108 nakažených zvířat, z toho nejvíc v pohraničí s Laosem.
Žlutá zimnice – Latinská Amerika: Od počátku roku 2025 do 23. března bylo ve 4 zemích Amerického regionu hlášeno 131 potvrzených případů žluté zimnice a 53 úmrtí (smrtnost diagnostikovaných případů 40 %)! Tyto případy byly hlášeny z Bolívie (1 případ, 1 úmrtí); Brazílie (81 případů, 31 úmrtí), Kolumbie (31 případů, 13 úmrtí), Peru (18 případů, 8 úmrtí).
V roce 2024 byly případy žluté zimnice hlášeny především v amazonské oblasti Bolívie, Brazílie, Guyany, Kolumbie a Peru. V roce 2025 již byly případy hlášeny také ve státě São Paulo v Brazílii a v departementu Tolima v Kolumbii, tedy v regionech mimo oblast Amazonie.
V reakci na zhoršující se epidemiologickou situaci v některých zemích Jižní Ameriky zavedl Ekvádor v pondělí 12.5. 25 povinnost očkování proti žluté zimnici u všech cestovatelů od 1 do 60 let věku u příjezdu z Brazílie, Kolumbie, Peru a Bolívie, a to nejméně 10 dnů před vstupem. Jedna dávka vakcíny má doživotní účinnost.
