Uplynulou sobotu se už popáté v celé České republice uskutečnila Národní potravinová sbírka. Lidé ale i známé tváře darovali potraviny, kojenecké výživy nebo prostředky osobní hygieny. A podařilo se vybrat rekordních 387 tun trvanlivých potravin a drogistického zboží.
Mezi těmi, jimž pomoc ostatním není cizí, nechyběly ani známé tváře a to několikanásobné maminky Tamara Klusová, Olga Menzelová a Bára Kodetová. A jen stěží mohly dotlačit až po okraj naplněné vozíky k pokladně. Však také za nákup, který si ve finále neodvezly domů, ale darovaly jej dobrovolníkům, zaplatila každá z nich několik tisíc. Všechny potraviny, které se během sobotní sbírky vybraly, půjdou do charitativních organizací, které poskytují pomoc zejména matkám samoživitelkám, pěstounským rodinám, dětem z dětských domovů a seniorům. Tesco pak celkový dar svých zákazníků navýšilo o dalších 20 % v hotovosti.
Vegetarián, nedobrovolná veganka a dcera, která miluje řízky. To jsou Klusovi
Tamara Klusová společně s nejmladší čtyřměsíční dcerou Jenovéfou přišly podpořit sobotní Národní potravinovou sbírku a přispěly nemalým nákupem do obřího potravinového „balíku“, který se v sobotu nashromáždil v supermarketu Tesco. Své dvě starší děti raději poslala na lampionový průvod k tetě, protože si nebyla jistá, zdali by všechny na nákupní ploše zvládla. Vsadila na jistotu a vyrazila s tím nejmladším v kočárku spícím benjamínkem.
Proč jste se rozhodli, že Národní potravinovou sbírku podpoříte?
Protože si myslím, že si lidi mají pomáhat, jsme všichni jedno a je důležité, abychom si pomáhali napříč všemi možnými charitami.
Vy jste v sobotu v rámci sbírky udělala nákup za šest a půl tisíce, to není málo, je to pro tak velkou rodinu, jako jste vy, běžná částka, kterou utratíte v supermarketu
?
Když jde o dobrou věc, jako je tato, určitě to neřeším, ale šest tisíc korun je pro mě velká částka, ale vzala jsme to, co jsem cítila, že bych měla vzít, a hlavně kdybych toho vzala málo, tak by se to Tomášovi (manžel) určitě nelíbilo. On je ve znamení býka a má rád všeho dostatek, takže jsme mu alespoň pro mě v mých očích, udělala takový dostatečný nákup, který snad pomůže několika rodinám.
V jakých částkách se pohybují nákupy tak velké rodiny, jako je ta vaše?
Když už se vydáme na ten nákup, abychom tam nejezdili každý den, je to okolo těch dvou až třech tisíc korun. A nakupujeme tak jednou týdně.
Celá tato akce samozřejmě řeší i plýtvání potravinami, jak se dojídání či nedojídání řeší ve vaší rodině plné dětí?
U nás se dojídá a tím, že žijeme u lesa, tak vlastně kompostujeme, třídíme odpad a zbytky, co nejvíc to jde. Já vařím na přání svých dětí a svého muže, takže se u nás opravdu dojídá.
A co všechno vaříte? Maso nebo jen vegetariánská jídla?
Tomáš je vegetarián, takže pro něj vařím čistě vegetariánskou stravu, dcera Josefína miluje maso, takže té vařím hlavně maso a řízky a já protože kojím a nejmenší Jenovéfa je alergická na mléko, tak jsem teď taková veganka, která si ale dává alespoň ryby, nejsem teda úplně na rostlinné stravě. Ona měla šílenou alergickou reakci, takže jsem vysadila různé alergeny, mléčné výroby, miluju sýry, takže jsme se musela vzdát své největší „lásky“. Teď opravdu žiju nejzdravěji, co jsem kdy žila. Nikdy jsem maso úplně nejedla, takže to tak těžký nebylo, ale musím říct, že co jsme si takhle upravila jídelníček, cítím se velice dobře.
Kolik se tedy u vás denně vaří různých jídel, pakliže se sejde celá rodina?
Vařím dvě teplá jídla a snídaně. Už to mám vychytané, je to většinou veganské a až nakonec přidávám třeba maso. Ale pečeně opravdu nepřipravuju. Vařím hodně italskou kuchyni, těstoviny na všechny možné způsoby, kuskus, rizota a Tomáš má třeba moc rád zeleninové karbanátky, protože pak má pocit, že si dává řízek.
A co teda ty po masu toužící děti?
Josefína právě nejvíc miluje řízky. Ta by je mohla jíst od rána do večera.
Máte tři poměrně malé děti, manžel asi často koncertuje, vy jste tedy asi pořád na všechno sama?
Úplně normálně se přiznávám, že jsme velmi často s mojí maminkou, která mi pomáhá. Teď má čas, takže když potřebuju, tak pohlídá, je většinou u nás. Ale musím říct, že když jsem s těmi dětmi sama, mám už určitý systém…. Nezastavím se a jedu teda jako robot, který funguje od sedmi ráno do osmi do večera - jedu nonstop, ale vyhovuje mi to víc, protože si to dělám tak jak potřebuju já a všechno má vlastně svůj řád.
A chodí už některé z dětí do školky?
Josefína teď začala chodit do školky, ale chodí jen na tři dny v týdnu, protože Tomáš je o víkendech pryč, tak aby spolu pobyli, je pak dva dny doma. Ale úplně upřímně, je tam spíš sporadicky, protože my dost výletujeme a podnikáme spoustu věcí, takže v té školce taky tolik času netráví. Jelikož je ale velmi společenská, chce tam vlastně docela být. Kdyby si to nepřála, možná bych ji ještě ani do školky nedávala, ale ona to prostě vyžaduje.
Olga Menzelová shání slepice!
Už poněkolikáté přišly nakoupit a přesto si domů nic neodnesly – holky Menzelovy, Olga a její dcery Anička a Evička. Podpořit Národní potravinovou sbírku a navýšit kilogramy potravin, jež z Teska poputují do potravinových bank či potřebným, kteří jsou vděční, za jakoukoli potravinovou pomoc. „Každý, kdo se má trochu líp než ti ostatní, by měl pomáhat a já k tomu vedu holky od mala. To jsou věci, které by měl člověk vnímat přirozeně od dětství,“ prozradila manželka oscarového režiséra Jiřího Menzela, která prozradila, že ač má všeho dostatek, je něco, co jí znatelně chybí - jsou to slepice. „My jsme byli teď dva měsíce ve Španělsku u známých, kteří mají slepice a ty prostě veškerý organický odpad sežerou, takže bych uvítala kompost nebo právě ty slepice, ale protože bydlíme v bytě, tak nevím, jak s takovýmto odpadem naložit. Já nerada vyhazuju potraviny, ale ne vždy se mi to daří. Prostě bez kompostu a zvířat, které by to dojedly, je to složité,“ posteskla si Olga. Tak pane režisére, dárek k Vánocům je na světě – slípky nebo kompostér a k tomu kousek zahrádky.
Ale nejen slepice tíží krásnou Olgu, starosti ji dělá i manžel. „Jediný člověk, který je trochu komplikovaný je Jirka, protože nejí ryby a mořské plody. Ale holky jsou odmala zvyklé jíst olivy a kapary a všechno možný, nikdy jsem jim nevařila zvlášť dětský jídla, od té doby, kdy už vlastně mohly relativně jíst, jsou zvyklé na všechno. Rozhodně nikomu nevyvařuju zvlášť,“ dodala Olga Menzelová, která u poklady dost provětrala svou peněženku, za nákup, který pak darovala dobrovolníkům, zaplatila bezmála čtyři a půl tisíce.
Kodetová nakoupila desítky kilogramů potravin. Šporcl se bál, že nebude mít na zaplacení!
Bára Kodetová s rodinou přišla také podpořit Národní potravinovou sbírku. Do košíku nabrali tolik jídla, co jen dokázali uvést. Pavel ještě u pokladny žertoval, že možná nebude mít peníze na zaplacení. „To bude blbé, když mi to tou kreditkou neprojde,“ smál se. Ale vše dopadlo dobře, velikánský nákup skoro za čtyři tisíce zaplatili zcela hravě a nakoupené potraviny pak odevzdali dobrovolníkům v Tesku, jež zboží třídili a vše pak putovalo do potravinové banky a nebo přímo konkrétním rodinám třeba do azylových domů.
Proč jste se rozhodli pomoci a dorazili jste celá rodina na Národní potravinovou sbírku?
Bára: Ta doba je tak vypjatá a je kolem nás tolik nenávisti a různých věcí, které se dějí, že je dobré děti vychovávat v tom, že sice žijeme v nějaké době, máme nějaké problémy, ale stále se máme úžasně. Je dobré, že jsme měli možnost pomoct těm, kteří nemají, když my máme.
Všeho máte dost a to samozřejmě i potravin, je i u vás přebytek jídla, snažíte se potravinami neplýtvat?
Bára: Snažíme se, ale ta doba je tak konzumní, že to vlastně není tak úplně jednoduché a není to úplně tak, že by se nám nepodařilo někdy něco nevyhodit, ale žijeme tak, abychom příliš neplýtvali.
Rozmazlujete svou rodinu, co se stravy týče, vyvařujete několik různých pokrmů?
Pavel: Baruška někdy vaří dvě jídla, ale já holkám vařím jedno a musí to sníst.
Bára: A já jim pak musím bohužel vždy něco domazat. Ale já nevařím na víc dnů ani jídlo navíc, většinou to pak končí tak, že to nikdo nedojí, takže vařím opravdu od jídla k jídlu.
Báro, váš manžel je neustále na cestách, na koncertních turné, vy máte na starosti tři děvčata, dům, byt, je toho poměrně hodně, zvládáte všechno sama?
Musím! A přesto nám ještě pomoc bližním přijde jako naprosto přirozená věc.
Jak často se stravujete doma a v restauracích?
Bára: Osmdesát procent jíme doma a dvacet v restauracích.
Pavel: Víte, my jsme poměrně velká rodina, my se musíme stravovat doma, nám ani nic jiného nezbývá (smích). Ale uděláme si i hezký společně strávený čas a vyrazíme na večeři nebo oběd.
Najdete vůbec čas na to, abyste se sešli celá rodina?
Pavel: Poslední dobou je to kvůli mému vytížení hodně málo, já jsem od léta ve vánočním módu, protože jsem v Liverpoolu natočil album Vánoce na modrých houslích a budu s tou deskou pokračovat i na turné. V průběhu prosince budu mít 12 koncertů a to je opravdu neskutečná práce. Rodina to samozřejmě trošku odnáší, ale já jim to zase vynahradím.
Bára: My se ale na to vánoční turné tak těšíme, protože si myslím, že spousta lidí si ani nedokáže představit jak to bude vypadat, ale opravdu to bude krásné.
Pavel: Budou to koledy, je to určeno i pro děti, bude to od 19. hodiny, bez pauzy, vystoupí chlapecký sbor Boni Pueri, symfonický orchestr.
Do rozhovoru se zapojily i dvě talentované dcery Sopfie a Violetta. Mladší Sopfie hraje prvním rokem na violoncello a starší Violetta od tří let na housle, takže už hraje téměř 6 let a tatínek houslový virtuóz nešetřil chválou, ale cvičit holky musí poctivě každý den. Starší Violetta hodinu a půl denně a mladší Sopfie čtyřicet minut. S tatínkem už dokonce secvičily i trio, se kterým budou vystupovat v dětském pořadu v televizi.
